Author Archive

Grumann WILDCAT F4F

Napsal jezura. Publikováno v 12. DLD, 12. DLD, Uncategorized

bude další premiérou na HistoricalAirshow.
N909WJ „Mah Baby“
1944: Vyroben jako FM-2 dílnami General Motors Eastern Aircraft Division v Baltimore, MD, USA
Byl uložen a ve 2. světové válce neprošel žádnou bojovou akcí.
1950 – 1986: Byl vystaven ve Victory Air Museum
1986-1990: Byl restaurován na letišti Chino v USA.
1990-1995: Působil ve Spojeném království
1995-2021: Pravidelně létal na leteckých dnech v USA.
2021- nyní: Byl částečně restaurován ve společnosti MeierMotors GmbH v Bremgartenu v Německu a je provozován společností TinaFly GmbH.

         

Znovu F4U Corsair

Napsal jezura. Publikováno v 12. DLD

Pokud nás sledujete delší dobu, víte, že se k nám měl v roce 2018 podívat F4U Corsair ze stáje Flying Bulls.
Bohužel to ale kvůli technické závadě nedopadlo. Letos ho ale u nás uvidíme a moc se těšíme!
Pdrobnosti na webu Flying Bulls.

Jen pro připomenutí
F4U-4 Corsair
Flying Bulls Corsair má živou a také pohnutou historii:
Původně byl dodán americkému námořnictvu – ale naštěstí nebyl nikdy nasazen (válka skončila).
Zvláštností Corsairu jsou hydraulicky sklopná křídla, to má smysl, tento letoun se používal na letadlových lodích a byl hagárován se složenými křídly. O několik let později skončil ve střední Americe, přesněji v Hondurasu, kde fungoval až do roku 1965. Poté ho koupil texaský milionář, a právě to byl moudrý starý muž a průkopník Sigi Angerer. Flying Bulls poznal na konci osmdesátých let. Rozhodující setkání mezi ním a šéfem Red Bull panem Dietrichem Mateschitzem a zrod The Flying Bulls byl samozřejmě o něco později, ale Corsair je hrdě deklarován jako „maskot“ Flying Bulls.
Stroj je dovybaven moderními navigačními přístroji, přidáno bylo i druhé sedadlo. Piloti popisují zvuk motoru jednoduše a dojemně: brutální, ale harmonický! V Evropě existují 2 exempláře tohoto letadla!
Výrobce: Chance Vought, USA
Sériové číslo: 96995
Imatrikulace: OE-EAS
Rok výroby: 1945
Rozpětí: 12,5 m
Délka: 10,2 m
Výška: 3,2 m
Max. vletová hmotnost: 4 900 kg
Maximální rychlost: 750 km/h
Cestovní rychlost: 430 km/h
Spotřeba: 400 l/h
Motor: Pratt & Whitney R 2800 CB-3 dvouhvězdicový 18ti válec
Výkon 2 100 k

Tuto leteckou perlu Vám předvede:
PILOT
PHILIPP HAIDBAUERPHILIPP HAIDBAUER

V dětství ho fascinovaly staré rezavé traktory – ale brzy se v něm probudila vášeň pro létání a to už nešlo zastavit.
Jakmile v létě roku 2000 poprvé poznal Flying Bulls, během stáže vykonával různé činnosti – od čištění letadla
až po aktivní pomoc s restaurováním DC6 – už se nemohl vzdát svého snu, že se jednoho dne sám stane Flying Bull. Zanechal proto studia a stal se vojenským pilotem rakouského letectva.
V následujících letech Haidbauer získal mnoho letových zkušeností jako stíhací pilot „vzdušného dozoru a protivzdušné obrany“. Haidbauer nikdy neztratil kontakt s Flying Bulls – a v roce 2009 se nakonec stal členem týmu Flying Bulls, zatímco stále působil jako pilot v tygří letce rakouského letectva.
V polovině roku 2013 i přes vyhlídky na místo v kokpitu Eurofighteru ukončil aktivní službu
v letectvu a nyní je na plný úvazek členem pilotního týmu Flying Bulls.
A jaká konkrétní přání/cíle má Haidbauer? Nyní létá na značném počtu typů z hangáru Flying Bulls …
Alpha Jet, Douglas DC-6, F4U-Corsair, Trojan, ale také Boing Stearman, Suchoj SU-29, Extra 300, C337 Push Pull, Fairchild PT-19 a dva výkonné tryskáče Citation Encore+ a Honda Jet.
Přesto se sen nerealizuje úplně, protože ve flotile Flying Bulls jsou ještě další poklady, o kterých stále sní že je jednou bude moci sám létat.

Kudy k nám