„FOLLOW ME“ skupina ZLÍNŮ

OK-KNR
Zlín Z-226MS, výrobní číslo 103
Vyroben v roce 1957 v Otrokovicích. Letecký život započal, co by verze Z-226T a brzy získal logickou přezdívku Kanár. V roce 1998 podroben generální opravě…lépe řečeno kompletní renovaci a přestavbě na čtyřválcovou Z-126T. S brumlajícím Minorem IV se několikrát řítil mezi alpskými štíty či čeřil vlny moře…jeho čas však nadešel v roce 2007, motor M 137 s kovovou vrtulí V-503A.
I když je Kanár již deset let od GO, asi nikdo kolem něj neprojde bez povšimnutí. Naopak lidé znalí ani po podrobnější prohlídce nevěří, že může stále tak dobře vypadat. Je to prostě sporťáček!

OK-MPR
Zlín Z-226MS, výrobní číslo 263
Empéerka je o něco mladší podzim roku 1958. OK-MPR byl přidělen Slováckému aeroklubu v Kunovicích, kde poctivě sloužil až do konce sedmdesátých let. Někdy v roce 1969, po obnovení motorového provozu v kunovickém aeroklubu letoun dostal nový oranžový nátěr. Na počátku osmdesátých let byl OK-MPR přidělen do aeroklubu Brno Medlánky, kde poctivě vlekal až do svého zrušení a vymazání z leteckého rejstříku. Po renovaci do standardu Z-226MS u firmy Zlín-Avion se po mnoha smutných letech dne 23. 3. 2005 kolem třetí hodiny odpoledne opět vznesl. Stejně jako při letu s Kanárem si v OK-MPR můžete vychutnat sílu a zvuk dobře vyladěného motoru a vrtule, který žene letoun rychlostí 240 km/h v horizontu.

OK-LPR
Zlín Z-226MS, výrobní číslo 020.
LPRka spatřila světlo světa v roce 1957 v Otrokovicích s nápisem OK-KMX. V době svého stvoření byl její kokpit rovněž o něco chudší, než jak můžete vídat nyní, neboť v rodném listu stálo původně tovární označení Z-226 B. Tím bylo tomuto stroji dáno do vínku převážně vlekání větroňů. Letecký rejstřík se o OK-KMX přestal zajímat roku 1991.
Na podzim roku 2008 se odstavené KMX v Kunovicích ujal Zlín-Avion a vznikla 226ka verze MS s názvem OK-LPR. Jarní sluníčko se odráželo od metalického povrchu zeleno-červeného kabátu.

OK-SEN
Zlín Z-326MF, výrobní číslo 893
Tento Zlín Z-326 sjel z výrobní linky pod číslem 893 v roce 1963. 8. června 1965 se objevil někdo, kdo by konečně vzal 893ku do vzduchu. Na základě objednávky na deset strojů Z-326 se na trupu objevuje francouzská registrace F-BMQR. Píše se rok 1992, demontovaná na prvočinitele, vrací se 893ka do vlasti.
1996 generální oprava a konverze, na jejímž konci z vrat hangáru vyjíždí modrožlutá kráska nesoucí označení Z-326MF. To znamená, že na rozdíl od standardní třistadvacetšestky, která molekuly vzduchu rozháněla pomocí dřevěné vrtule, se na MFce zaleskly kovové listy automaticky stavitelné pětsettrojky na přírubě motoru M 137. Od 15. 11. 1997 věrně slouží Aeroklubu Zábřeh, kde se používá také pro aerovleky.